Aktuality

Jít do školy v pyžamu, to chce buď velkou dávku odvahy nebo opravdu málo času při ranním vstávání. V pátek 27. února však druháci nepotřebovali ani jednu z možností. Právě naopak. Pyžamo se stalo pro páteční vyučování téměř povinností. Byl totiž pyžamový den.

Pyžama a noční košilky nejrůznějších barev i střihů proměnily třídy ve velké noclehárny. Ale na spaní nebyl čas. Program byl opravdu bohatý, plný úkolů a překvapení.

Vyučování začalo v tělocvičně, kde jsme si užili spoustu her, tancování a soutěží.

A pak už následovalo vymýšlení snů podle vlastní fantazie – těch tajemných i těch legračních a bláznivých. Za noc se prý člověku zdá pět až šest snů, my jsme jich druhou hodinu prožili mnohem víc. K pyžamovému dni ale spánek přece jen patří, avšak jeden malý problém jsme měli: nedařilo se nám usnout. A tak jsme počítali ovečky. A počítali a počítali… a spali a spali, také trochu četli, povídali si, kreslili, smáli se a vyráběli. Třídu nám po chvíli rozzářily barevné lampičky a když zhasly, ozvala se známá pohádková znělka. Hned nato začal jeden z Divokých snů Maxipsa Fíka.

V pyžamech a s dobrou náladou jsme se loučili s trochu jiným vyučováním, než na které jsme zvyklí. Něco na těch pyžamech opravdu je.