Aktuality

Poslední březnový pátek se třídy 6.A a 7.A společně vypravily na velikonoční workshop na zámecký statek v Újezdu nade Mží. Jde o malou vesničku, cca 15 km od Plzně nedaleko Hracholuské přehrady.

Za Touškovem se silnice zúží a pomalu stoupá mezi poli, loukami a pastvinami. Kdo zde nikdy nejel, stěží si představuje svět, který nás na konci čeká. Jako řidič si říkám, že v zimě za mrazu a větru to tu asi není žádný med.

Po cca 3/4hodině cesty autobusem jsme dorazili na místo, ráno bylo slunečné, ale chladné. Areál bývalého zámku z poloviny 17. století vypadal opuštěně, nicméně po chvíli se nás ujalo několik lektorů a zavedli nás do krásných barokních prostor staré hodovní síně s velkým krbem, kde hořel oheň a my si trošku odpočinuli a nasvačili se. Poté nás rozdělili na dvě skupiny dle tříd a program se rozběhl.

Sedmáci začínali na farmě s drobným domácím a exotickým zvířectvem. Paní průvodkyně nám povyprávěla, jaká zvířata tu můžeme vidět, na co dávat pozor či u koho se chovat tiše, protože čeká mladé. Tak hurá do terénu. Sama jsem byla moc zvědavá na zdejší rarity, např. drůbež nejen s černým peřím, ale i masem, částka za chovný pár se šplhá do mnoha desítek tisíc korun. Moc se nám líbily „chlupaté“ slepičky hedvábničky, také pávi či naparující se krocani, v nádrži uprostřed prostranství už o sobě dávaly vědět žáby čerstvě nakladenými vajíčky. Dvě březí kozy si od nás rády vzaly kousky mrkve a jablek. Ovšem největší překvapení byly původem jihoamerické kachny, tzv. pižmovky, co dokážou lézt po stromech. V patách nám stále byla mazlivá kočka. Skoro se nám odtud nechtělo za další částí programu.

Odehrávala se v interiéru, abychom se trochu ohřáli. Průvodce Jirka se svojí výškou, zvučným hlasem i smyslem pro humor si děti brzy získal. O jarních tradicích věděl kde co, povídal, vtipkoval, zajímavé bylo např. vysvětlení, co symbolizují barvy pentlí, které dívky vázaly chlapcům na pomlázky. Sice jsme si je nemohli uplést, ale alespoň půjčit a vyzkoušet, to ano.

Následovalo další super stanoviště, kde právě končili šesťáci. Rychle si svléct bundy, umýt ruce, učesat neposlušné vlasy a nasadit si slušivé kuchařské čepice. A jde se péct jidáše. Typické velikonoční pečivo z kynutého těsta. Nejprve trochu začarovat s moukou, uždíbnout kousek těsta, v dlaních vytvarovat stejnoměrný váleček a pak už jen zatočit do spirálek, šnečků či esíček, položit na plech, umístit jmenovku. Než se těsto upeklo, mohly si děti odpočinout, kreslit, prohlédnout či zakoupit si drobné dárky.

Posledním navštíveným místem byla stará zámecká kuchyně s litinovými kamny, různým náčiním, žehličkami, co vážily i 5 kg, obřími hrnci a dalšími rekvizitami, už jen na pohled těžkými. Tehdejší hospodyně asi nebyly žádné houžvičky a posilovnu prý rozhodně nepotřebovaly. Moc se nám líbilo, že uprostřed vedlejšího parádního pokoje s různými cestovatelskými předměty trůnila velká dřevěná truhla skrývající řehtačky. Jasně, že jsme je vyzkoušeli, není přece nad pořádný velikonoční rámus. Jako dítě ve věku mých svěřenců jsem také chodívala na venkově u prarodičů koledovat i „rachtat,“ jak se u nás říkalo. I na tu kratičkou modlitbičku u kapličky si pamatuju. Říkala jsem ji dětem, moc se smály. Po prohlídce jsme se vrátili pro upečené jidášky, vypadaly skvěle a jen málokteré dojely domů maminkám na ochutnání.

Dvouhodinový program utekl jako voda. Šesťáci absolvovali samozřejmě to samé co sedmáci jen v trochu jiném pořadí. Spokojení byli ale všichni. Někteří až tak moc, že cestou domů spali jako miminka. Inu, pobyt na čerstvém venkovském vzduchu, pohyb a spousta různých podnětů městské děti zmohl.

Před odjezdem se s námi všichni lektoři přátelsky rozloučili a pozvali nás i na velikonoční otevírání statku. Dlužno ještě dodat, že prakticky všude už bylo lze spatřit vajíčka, květinové aranže, proutí, vázy s rašícími výhonky a spoustu dalších velikonočních dekorací.

My učitelky jsme byly rády, že vše dobře dopadlo a dětem se program líbil, že jsme mohli trochu nasát venkovskou atmosféru hospodářství s mnoha zvířaty, za jejímž zdánlivým klidem se ve skutečnosti skrývá mnoho práce, odhodlání a hlavně nadšení. Děkujeme. Odjížděli jsme spokojení a příjemně naladění na nadcházející svátky.

Fotogalerii si můžete prohlédnout na: https://www.rajce.idnes.cz/tygrousek/album/velikonocni-workshop-na-zameckem-statku-v-ujezdu-nade-mzi-brezen